Komunitní plánování sociálních služeb

Komunitní plánování sociálních služeb

Proces komunitního plánování sociálních služeb v Jihomoravském kraji byl zahájen v roce 2004 s cílem zvýšit dostupnost, kvalitu sociálních služeb a rozšířit jejich nabídku tak, aby odpovídaly potřebám a dostupným zdrojům.

Hlavním přínosem komunitního plánování na úrovni obcí je zapojení do procesu všech účastníků systému sociálních služeb, kterými jsou uživatelé, poskytovatelé, zadavatelé a veřejnost. Ti všichni jsou zapojeni do plánovacího procesu s cílem zjistit aktuální potřeby a zdroje v dané lokalitě a najít nejlepší řešení pro jejich naplnění a využití.
 

Uživatel je v komunitním plánování nenahraditelným prvkem. Do procesu plánování přináší osobní a životní zkušenosti, jelikož se nachází v situací, kdy potřebuje pomoc ze strany druhých osob či sociálních služeb. Kromě těchto zkušeností může uživatel deklarovat své potřeby, které se v dané lokalitě nedaří naplňovat. Poskytovatel přináší do procesu plánování vhled a zkušenosti s činností sociální služby pro konkrétní cílové skupiny. Zadavatel nese odpovědnost za pokrytí a zajištění sociálních služeb v daném území. Zadavatelem může být obec či kraj. Veřejnost má právo mít přístup k informacím, týkajících se procesu plánování sociálních služeb. Možnosti komunitního plánování jsou jí také otevřeny.
 

Výsledkem ideálního komunitního plánování je souhrn sociálních služeb, které odpovídají a reagují na zjištěné potřeby lidí, reflektují místní odlišnosti a finanční výdaje, které jsou na služby vynakládané, jsou využívány efektivně.

Role kraje, obcí a dalších aktérů je daná zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. V souladu se zákonným vymezením byla jako základní jednotka procesu plánování v JMK nastavena obec s rozšířenou působností – oblast zahrnující všechny obce ve správním obvodu příslušné ORP. Hlavním úkolem kraje je pak podporovat obce při procesu komunitního plánování a vést je ke zpracování kvalitních komunitních plánů, které budou výchozím podkladem pro vypracování Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb pro celé území Jihomoravského kraje.

Tento strategický materiál Jihomoravského kraje je úzce provázán s financováním sociálních služeb, neboť vymezuje podporovanou síť služeb, včetně její nákladovosti, definuje požadavky na kvalitu a efektivitu služeb v ní zapojených a zároveň stanovuje priority i podmínky rozvoje sociálních služeb pro dané období. Střednědobý plán je povinnou součástí každoroční žádosti kraje o poskytnutí dotace z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV) k financování sociálních služeb na příslušné následující období. Aktuálnost dokumentu je zajištěna tvorbou jednoletých akčních plánů.